Na kafi s naším COO Tomášem Matějkou

Tomáši, CTS platforma jako produkt je na trhu už od roku 2008 - jak vznikla a jak se vyvíjela v čase?

Historie CTS sahá až do roku 2006, kdy jsme CTS platformu vyvinuli s Českou spořitelnou. Projekt trval 1,5 roku a jeho výsledkem bylo nasazení systému do živého provozu v lednu roku 2008. Po úspěchu s Českou spořitelnou přišli další klienti, jako CITI banka, Raiffeisenbank a další, čímž jsme prokázali životaschopnost CTS platformy na trhu. Z šestičlenného týmu na začátku jsme během 16 let vyrostli na 80 lidí v roce 2024.

Jaké jsou výzvy v interním rozvoji produktu?

Náš systém je velmi integrovaný do procesů a systémů zákazníků, zároveň je to core systém pro cenné papíry s poměrně složitými produkty a obsluhou klienta. Navíc naše práce nekončí jen dodávkou, ale je o dlouhodobém vztahu s klienty, supportu a neustálém rozvoji.

Snažíme se rozšiřovat funkční pokrytí, abychom vyhověli dalším potřebám zákazníků v oblasti investičního bankovnictví, loni jsme vytvořili Custody Web, letos připravujeme náš systém k použití v investičních společnostech.

V architektuře a technologiích je naše hlavní výzva udržet krok s dobou. Současný trend směřuje k microservices, nasazení v cloudech, častější a automatické nasazování změn, což přináší nutnost investovat do interního vývoje.

Jaký bude produkt CTS Platforma za 10 let?

Jak jsem už zmínil, IT svět a technologie se neustále posouvají, a my nechceme zůstat pozadu. Přecházíme k microservisní architektuře a cloudům, což představuje dlouhodobý a finančně náročný proces, který je však nutný pro naši konkurenceschopnost. Abychom neustále zlepšovali CTS produkt, ale i procesy, jak jej dodávat zákazníkům a poskytovat jim službu podpory, investujeme nemalé úsilí a prostředky. Ročně věnujeme internímu vývoji platformy CTS více než 1000 MDs.

Co děláš, když nepracuješ?

Rád se hýbu, tedy sportuji – běhám, a to i dlouho, jezdím na kole, a to i do hospody po fotbálku, v zimě zdolávám kopce na lyžích dolů i nahoru. Mám rád hory a také turistiku.

Také rád trávím čas se svou rodinou, takže jakmile děti vyrostly z věku plácání báboviček na písku, snažíme se je zapojit do aktivit na horách. Dovolené u moře se nejdříve změnily na půl hory a půl válení u vody, až voda z programu zmizela úplně. Děti bylo však potřeba pro vysoké kopce nakoupit. Věty „Kdy už tam budem?“ a „Komu tím prospěješ?“ zná většina rodičů. Abychom tento tlak zmírnili, vrhli jsme se na zajištěné cesty „ferraty“, což je takové malé horolezectví a zaměstná hlavu více než pouhé „nekonečné“ šlapání do kopce.

Objevili jsme s rodinou také kouzlo obytňáku, a protože vedro není náš šálek čaje, byli jsme s ním již několikrát ve Skandinávii - je tam všechno, co máme rádi - hory, krásná příroda, dobré zázemí pro kempování, není tam velké vedro a nakonec i té vody je tam dost. Je však studená, takže koupání jen pro otužilce, což mimochodem také provozuji.