Portfolio Management
Správná data. Správná rozhodnutí.
Funkcionality, které podporují analýzu výkonnosti a rizikovosti portfolií pomocí různých metod, včetně grafické prezentace výstupů a které umožňují hromadně řídit alokace aktiv na jednotlivých portfoliích pomocí definovaných strategií.
CTS Portfolio Management
Funkcionality z oblasti analýzy portfolií jsou využitelné přímo klienty obchodníka s cennými papíry prostřednictvím webového rozhraní nebo privátními bankéři či poradci při konzultacích s klientem. Funkcionality pro řízení alokace aktiv na klientských portfoliích jsou využitelné v rámci služeb privátního bankovnictví nebo asset managementu.
Analýza výkonnosti a rizikovosti portfolií
Funkcionality umožňují přijímat investiční rozhodnutí o nákupech a prodejích aktiv, která jsou podložena níže uvedenými analytickými modely, které pomáhají snižovat riziko nebo zvyšovat výnos portfolia.
-
Benchmarking – každému portfoliu nebo skupině portfolií je možné sestavit a přidělit benchmark nebo modelové portfolio, se kterým může být ve všech analýzách porovnáváno. Systém umožňuje porovnat např. složení aktiv dle jejich typu, měny, regionu nebo odvětví, včetně grafické prezentace nebo historický vývoj tržní hodnoty.
- Moderní teorie portfolia – pomocí statistického modelu se odhaduje výkonnost a rizikovost portfolia na základě znalosti výkonnosti a rizikovosti jednotlivých aktiv. Pomocí modelu je možné stanovit maximální možnou ztrátu (Value at Risk) pro dané období a míru pravděpodobnosti. Při porovnání s benchmarkem je možné stanovit nadvýnos portfolia proti trhu (Alfa) resp. korelaci vývoje hodnoty portfolia s vývojem trhu (Beta) nebo výnos na jednotku rizika (Sharpe ratio). Tento typ analýzy umožňuje zejména porozumět riziku daného portfolia a porovnat ho s trhem.
- Atribuční analýza – umožňuje vyhodnotit pro dané portfolio zisk nebo ztrátu způsobenou rozdílem ve složení aktiv oproti dané investiční strategii a to jak na úrovni kategorií aktiv (druh CP, měna, stát nebo odvětví), tak na úrovni výběru jednotlivých instrumentů v dané kategorii. Tento typ analýzy se používá pro vyhodnocení, jak byla investiční strategie portfolia úspěšná a kde má slabé a silné stránky, zároveň umožňuje vyhodnotit investiční rozhodnutí privátního bankéře, který portfolio spravuje.
- What-If analýza – umožnuje modelovat různé scénáře vývoje trhu pomocí změny tržní hodnoty dané kategorie aktiv (druh CP, měna, stát nebo odvětví) a vyhodnotit dopad do tržní hodnoty portfolia. Navíc je možné porovnat výsledek s dopadem do tržní hodnoty definované investiční strategie nebo benchmarku. Tento typ analýzy umožňuje odhalit slabé stránky ve složení daného portfolia, které se projeví při cenových šocích na trhu.
Řízení alokace aktiv
Funkcionality umožňují hromadně řídit alokaci aktiv jednotlivých portfolií dle strategie, která byla portfoliu přidělena. Strategie je reprezentována modelovým portfoliem, což je virtuální portfolio, pomocí kterého může správce strategie definovat aktuální rozložení jednotlivých aktiv v dané strategii.
Pokud se správce strategie rozhodne pro změnu v modelovém portfoliu, změní alokaci aktiva v modelovém portfoliu a systém automaticky vygeneruje nákupní nebo prodejní pokyny pro jednotlivá portfolia dané strategie tak, aby bylo dosaženo stejné váhy aktiva, jako je tomu u modelového portfolia. Je možné v systému nastavit, zda mají být pokyny generovány samostatně po portfoliích nebo zda má být generován pokyn hromadný za všechna portfolia. Následně je možné aktiva nakoupená pomocí hromadného pokynu převést na jednotlivá portfolia ve strategii.
Pokud je založeno nové portfolio, na kterém jsou vloženy pouze peněžní prostředky, a toto portfolio je zařazeno do strategie, umožňuje systém automaticky vygenerovat nákupní pokyny tak, aby alokace aktiv odpovídala přidělenému modelovému portfoliu.
Vygenerované pokyny mohou být ihned automaticky odeslány mimo systém partnerskému obchodníkovi s cennými papíry nebo přímo na trh např. pomocí FIX nebo SWIFT protokolu.

Rozsáhlý a komplexní SW systém jako je CTS je dnes možné vyvíjet pouze v týmu, kde je každý specialistou ve svém oboru – analytik, vývojář, tester apod. Zároveň je ale zapotřebí, aby všichni členové týmu efektivně sdíleli informace a podíleli se na vývojovém procesu, což u velkých týmů není zrovna jednoduché. Je zapotřebí to zvládnout takovým způsobem, který omezuje otrockou administrativu a umožňuje lidem dělat především práci, ve které se chtějí specializovat a mají z ní radost. K dosažení tohoto cíle nám mohou pomoci nové moderní postupy a automatizace našich procesů.